I když se zdánlivě nic neděje, stále našim členům pomáháme v jejich zaměstnání a poskytujeme pomoc. A těší nás, když se to podaří. V nedávné době jsme se postavili za příslušníka vězeňské služby Lukáše M., kterému byl několik měsíců vyplácen plat na základě chybně vystaveného platebního výměru. Chyba tedy jednoznačně nebyla na straně příslušníka, přesto na něj byl vyvíjen nátlak, aby část svého platu vrátil s odkazem na bezdůvodné obohacení. Vedení věznice jsme vysvětlili, že bezdůvodné obohacení může vzniknout pouze plněním bez právního důvodu a, pokud byl plat vyplácen na základě platného výměru, nemohlo na straně příslušníka bezdůvodné obohacení vzniknout. O to více nás těší, že naši pomoc naši členové neberou jako samozřejmost.
„Tímto bych rád poděkoval odborům Pro Libertate, konkrétně místopředsedovi odborů Ondřeji Svobodovi, který mi pomohl vyřešit problém ve služebním poměru VS. Jedná se o chybu ve mzdovém výkazu, která způsobila škodu věznici ve výši cca 150 000 Kč. Vedení věznice Vinařice se k záležitosti postavilo tak, že musím škodu uhradit já, protože jsem se údajně dopustil nezákonného obohacení se slovy, že se jedná o trestný čin,“ uvádí Lukáš M. a pokračuje: „Prvotní tlak ze strany vedení, kdy by se celé jejich chování dalo označit za jasný „BOSING", mi hned na začátku napovídal, že vše nebude tak, jak mi tvrdí, a proto jsem raději vyhledal právnickou pomoc. Oslovil jsem odborovou organizaci Pro Libertate, do které jsem vstoupil v době covidu, kdy byl na příslušníky VSČR vyvíjen tlak ohledně povinného očkování. Mého problému se v krátké době ujal místopředseda organizace Ondřej Svoboda, který mě hned zpočátku uklidnil a jasně mi vysvětlil, v čem je zakopaný pes. Tlak vedení začínal být neúnosný, proto jsem požádal pana Svobodu, zda by se nedostavil osobně a zastoupil mě ve věznici napřímo. Stačila jedna jediná návštěva a po tři čtvrtě roce se celá věc najednou dala do pohybu. Zhruba po 3 měsících od této návštěvy vedení věznice uznalo, že se nejedná o nezákonné obohacení z mé strany a vyjmuli mě z okruhu viníků nesoucích odpovědnost, takže i stáhli jejich požadavek o uhrazení částky z mojí strany.“
V této věci musíme nicméně také ocenit nakonec velmi korektní přístup věznice a seriózní způsob jednání jejího vedení a zejména ředitele. Opakovaně se ukazuje, že jednání s nadhledem a bez emočních výlevů, založené na odborných argumentech, zkrátka funguje nejlépe.
